Soukromý podnikatel, tedy ten skutečný podnikatel, nikoliv dobrodruh nebo naivka, si vždy nejprve promyslí, do čeho se ve svém byznysu pustí. Promyslí si, co by chtěl a také dokázal nabízet své klientele, zváží, kde na to vezme nezbytné vybavení, suroviny, prostě to, co je potřeba, propočítá si, za kolik nakoupí, kolik peněz vynaloží a za kolik to bude muset prodat, aby se mu to vyplácelo, a pochopitelně si také zkusí zjistit nebo aspoň odhadne, zda to od něj nějací dostatečně početní zákazníci koupí. A teprve poté, když zjistí, že je to skutečně rentabilní, se do toho pustí.
Jenže ani ten nejlepší propočet a odhad nemůže obsáhnout všechno. Je tu mnoho proměnných, které se nedají ani vzdáleně odhadnout, je tu mnoho potenciálních problémů, které toho podnikatele snad ani nenapadnou. Ale pak se vynoří a rázem se původně zdánlivě výnosný byznys mění v prodělečnou záležitost, která dokáže podnikatele pořádně potrápit. A někdy by takové vzniklé potíže mohly vést až k bankrotu.
Ale to ještě neznamená, že by se nevyhnutelně zbankrotovat muselo. Protože dá-li se to ještě nějak zvládnout, dají-li se vzniklé škody napravit, dá se tak učinit třeba i s pomocí půjčky.
Podnikatel si prostě nějaké ty postrádané peníze půjčí, investuje je do toho, co je potřeba finančně podpořit, a když má štěstí, je po problému.
Jenže problémem může být i získání půjčky. Protože mnohé z finančních ústavů podnikatelům v nesnázích nepůjčují, maje je za nedůvěryhodné. A aby se předešlo tomu, že člověk požádá o půjčku, kterou nakonec nedostane, je záhodno vzít si daleko dostupnější nebankovní hypotéku. Taková hypotéka bez dokládání příjmů se totiž dá získat prakticky vždy, když se za ni žadatel dokáže zaručit zástavou nemovitosti.
A protože podnikatelé vesměs nějaké nemovitosti mají, mohou je dát jednoduše do zástavy a vyřešit tak rychle a výhodně své potíže.
